Kolik nám Němci dluhují na reparacích, dostali jsme otázku. Snažíme se odpovědět
Doby, kdy se příslušná ministerstva Československa starala o německé reparace, o jejich výši, o pravidelné roční úroky z částky, které nám Němci dluhovali a dluhují, jsou pryč. Místo, aby pan ministr zahraničních věcí nechal na stránkách ministerstva vyvěsit všechny údaje, které se týkají reparací a tak byly přístupné pro veřejnost, je aktivní zcela jinak. Na náš základní národní zájem, kterým jsou reparace, ani dosud nepomyslel. Jeho interesy leží někde jinde.
Bylo to počátkem 90. let minulého století, kdy naposled si dovolili někteří představitelé MZV ČSR a obrátili se na Německo, aby připomněli jeho reparační dluh. Tehdy nám H.–D. Genscher odpověděl, že Německo má plno práce se sjednocením Německa, a proto nás požádal, abychom sečkali a po sjednocení, že o reparacích budeme jednat. Když Německo bylo sjednoceno, požadoval pan Genscher o další čas. Probíhaly tehdy celoněmecké volby a po nich budeme o reparacích jednat. Volby proběhly, naši zástupci se ozvali a pokusili se nastolit otázku reparací. Němečtí diplomaté a politici mlčeli jako ryby.
Je ostudné pro Německo, je ostudné pro pana H.–D. Genschera, ministra zahraničních věcí SRN, že svůj slib nedodržel. Jeho lidé pak dali svým jednáním na vědomí, že o reparacích jednat nehodlají. V poválečné době jsme nárokovali reparace, které nám potvrdila Pařížská reparační dohoda, ve výši asi 360 miliard předválečných korun. Kolik korun by stála dnes čs. předválečná koruna? Možná 15 až 20 Kč. O kolik by náš nárok na německé reparace by každoročně vzrostl o úroky z částky, kterou nám Němci dluhují? Myslíme si, že jde přibližně o částku 6–10 bilionů korun. Obrovská inflace výši reparací stále žene nahoru. Část těchto reparací náleží Slovensku. Ale o jejich vládě se nechceme ani vyjadřovat. Naše vláda, pokud jde o reparace, však není lepší. Pokud nechceme, aby naši lidé hladověli, především ti chudí, mluví se přibližně o jednom milionu z nás a dalších půl milionu je samém okraji chudoby, pak demokratickým způsobem tlačme na naše vládnoucí elity, aby nastolily otázku německých reparací a oficiálně se na Německo obrátily diplomatickou cestou a naléhavě žádaly urychlené jednání o reparacích a urychlené vyplácení reparačních splátek.
Mlčením se vyslovujeme pro růst chudoby u nás, pro zapomnění, že Německo nám dluhuje reparace, které by mohly změnit úděl celého našeho národa, především těch sociálně slabých, a celé České republiky.
České národní listy